Zkuste si představit, že by například americké ministerstvo zdravotnictví vydalo doporučení, co přesně a v jakém množství má dospělý člověk jíst, aby byl zdravý a fit. Těmito zásadami by se začal řídit celý svět. Myslíte, že by byli všichni zdraví? Průměrný Američan ano, ale co třeba 150kilový boxer, zvyklý konzumovat denně 4 tisíce kalorií? Jak by na tom byla neaktivní důchodkyně nebo člověk z druhého konce světa, jehož organismus se s některými západními potravinami nikdy nesetkal? Stejné to je i při léčbě nemocí.
Co člověk, to originál
Neexistuje jeden přípravek ani jedno množství účinné látky, které pomůže všem. Při dávkování léků je třeba vzít v úvahu pacientovu hmotnost, věk, funkci ledvin, aktivitu jaterních enzymů, … Čím více charakteristik jeho organismu mohou lékaři zjistit a vyhodnotit, tím dokonaleji léčbu sestaví tak, aby pro pacienty byla vhodná, efektivní a přitom bez nežádoucích účinků. A právě tento nový a rychle se rozvíjející směr označujeme termínem „personalizovaná medicína“.
Léčba hemofilie dnes a zítra
Standardním přístupem k hemofilii je nyní tzv. profylaktická léčba. Ta spočívá v pravidelném injekčním dodávání srážecího faktoru tak, aby měl v krvi stálou aktivitu (protože srážecí faktory mohou existovat i v neaktivní – neúčinné – formě, jejich základní jednotkou není koncentrace, ale právě aktivita). To má předejít vzniku krvácení. O tom, k jakým aktivitám srážecích faktorů směřovat, jak často a v jakém množství je podávat, se mezi odborníky stále vedou diskuse. Obecně platí snaha sladit potřeby hemofilika, zjištěné často až metodou „pokus - omyl“, s finanční únosností velmi nákladné léčby. Množství dodávaného faktoru se vypočítává podle hmotnosti. Tento přístup k léčbě je velmi efektivní, ale ne dokonalý. Vše totiž nezávisí jen na množství kilogramů.
Výzva pro všechny zúčastněné
Některé z cílů, které si personalizovaná medicína klade, jsou teprve v rukou vědců. Tím je myšlena především analýza genetické informace pacienta. Ta by v budoucnu mohla během chvíle poskytnout informace, k jakým nemocem bude mít člověk sklon, jakou úpravou životosprávy jim lze předejít a co na ně případně bude zabírat. V současnosti se takto postupuje pouze u několika málo konkrétních léků a nemocí. Personalizovaná medicína však není jen o genech. Už nyní by bylo možné výrazně zlepšit kvalitu i nákladnost léčby hemofilie, kdyby se při jejím sestavování vzal u každého hemofilika v úvahu:
- charakter krvácení (četnost, závažnost, lokalizace),
- tělesný stav a kondice,
- schopnost dodržovat léčebný režim,
- náročnost a načasování jeho fyzické zátěže – např. sportu,
- rychlost odbourávání srážecího faktoru (dá se jednoduše změřit),
- přirozená aktivita faktoru,
- zdatnost ostatních složek systému srážení krve.
Důležité je i to, že většina z těchto faktorů se mění s věkem či ročním obdobím, léčba by proto měla být adekvátně upravována. Některé z parametrů sice už odborníci berou v potaz, neexistují však zatím žádné univerzální směrnice, a tak vždy záleží především na osobě lékaře a hemofilika samotného. Kdyby vás jako člověka trpícího hemofilií napadlo, jak by bylo možné léčbu upravit, aby vám více vyhovovala, neváhejte to se svým lékařem konzultovat.
Personalizovaná medicína, ač je zatím v plenkách, v budoucnu zajisté přinese velkou úsporu peněz, zdraví a životů do všech oblastí lékařství – včetně léčby hemofilie.
(luko)
Zdroj: onlinelibrary.wiley.com